Vašulka Mediascape
O projektu
Chris Hill
Tato mapa slouží jako navigační nástroj po archivu Vašulka Kitchen a poskytuje různé přístupy ke zkoumání mediálního uměleckého díla, archivů a kulturních projektů Steiny a Woodyho Vašulkových (Steinnum Briem Bjarnadottir, nar. 1940; a Bohuslav „Woody“ Vašulka, 1937–2019). Zkoumat umění Vašulků je zásadní pro lepší porozumění dějinám mediálního umění obecně, a zvláště elektronického mediálního umění, které se vyvinulo z intenzívního kulturního prostředí pozdních 60. let 20. století. Steina a Woody roku 1965 přesídlili z Evropy do New York City, a po uvedení lehce přenositelného, analogového (Sony) Portapaku (ke konci 60. let) se o své technologické objevy a vizionářský zápal pro video-média začali dělit s dalšími. Zhruba v tomto období, tedy v době, kdy se mnoho umělců a umělkyň věnovalo strukturálnímu zkoumání materiálů, udělali Woody a Steina v rámci své práce s videem dva zásadní objevy—zjistili, že obrazy mohly být tvořeny bez pomoci kamery, a že elektronické zvuky a obrazy tvoří stejný materiál (voltáže a frekvence).
Dlouhodobé předávání vědění svým kolegům bylo dalším aspektem celoživotního díla Vašulků. Toto odhodlání se také zrcadlilo v publikování jejich objevů a přispívání do nadále se vyvíjejícího „slovníku“ elektronických médií, stejně jako v pedagogice, kurátorském zpracování dvou výstav, či vytvoření rozsáhlých osobních archivů. Jejich přítel a mediální teoretik Gene Youngblood v roce 2000 o archivu Vašulků, z něhož většina je momentálně uložena ve Vašulka Kitchen Archive v Brně, napsal následující: „Tento archiv se od ostatních odlišoval neuvěřitelným rozsahem technologické i kulturní působnosti. Na jednu stranu je důkazem jednoho z nejinspirativnějších výzkumů o povaze média v celých dějinách umělecké formy, a zároveň tento kvas aktivity dokumentuje napříč různými avantgardními a kulturními konstelacemi.“
Navigační nástroj je kurátorský projekt působící v hypertextovém prostředí, který návštěvníka propojuje s šestnácti mediálními uměleckými díly Vašulků, a který současně pracuje s vybranými texty (od rozhovorů, přes eseje v katalozích, po publikace). Texty tímto způsobem poskytují kulturní kontext, ze kterého dílo Vašulků vychází. Mnoho pasáží nabízí rozhovory s Vašulkovými a divákům tak zprostředkovává jejich hlasy a názory, a umožňuje čerpat inspiraci z rozhovorů s jejich kulturními souputníky. Mapa má nabídnout možné směry dalšího výzkumu, ale stejně tak být průvodcem pro ty, kteří se dosud s dílem Vašulků neměli příležitost setkat, nebo ty, jejichž zvědavost je vede hlouběji do této jedinečné kulturní krajiny. Navigační nástroj je zároveň generativní, a drží krok s tím, jak se materiál z archívu Vašulka Kitchen postupně stává přístupným online, což jej propojuje s dalšími materiály a jejich širším kontextem.
Gene Youngblood podotýká: „Vašulkovi přinesli formující se elektronické kultuře evropský respekt pro historii a intelektuální tradice.“ Woody zas prohlásil: „Výchova nás obou byla v socialistickém duchu a věnovala se vědění.“ Tuto mapu vytvořil někdo, kdo se s dílem Vašulků setkal nejprve coby jejich studentka a později kurátorka, a sdílí jejich víru v nezbytnost rozšířené mediální gramotnosti současného publika i širší veřejnosti, jejíž životy jsou také nedílně propojeny s elektronickými médii a jejich proměnlivými dialekty.
Gene Youngblood, “A Meditation on the Vašulka Archive,” Daniel Langlois Foundation website (2000).
Chris Hill, “Interview with Woody Vašulka,” The Squealer (1992).